Když jsem ve svých 24 letech začal učit na gymnáziu a pracoval jsem s kolektivem dětí a teenagerů v práci i ve volném čase, zjistil jsem, že, čeho je moc, toho je příliš a vedení oddílu jsem předal mladším. Ale skauting Vám hned tak z krve nevyprchá, v roce 2014 jsem změnil práci, a protože trávím nyní většinu práce u počítače, začal jsem zase vnímat, že mám chuť do práce s dětmi. Kromě toho mám vlastní děti, které neměly v Mnichovicích kam chodit, takže volba byla poměrně jednoduchá.
Do Mnichovic jsme se s rodinou přistěhovali v únoru 2016, hlavně kvůli práci v Praze. Mám malé děti, kterým bych rád dopřál možnost vyrůstat ve skautském oddíle, a jelikož v Mnichovicích skauti v době mého stěhování nebyli, tak jsem trochu počítal s tím, že tu skauting obnovím. Mám zkušenosti především s vedením vlčat a od roku 2004 jsem instruktorem vzdělávacích kurzů pro nastávající skautské vůdce.
Ve skautském oddíle jsem prožila mnoho pěkných chvil, našla přátele a získané znalosti a dovednosti nejednou využila v praktickém životě. Chtěla bych tuto možnost dopřát nejenom svým dětem. A protože mi skautský oddíl v Mnichovicích chyběl, rozhodla jsem se myšlenku založení oddílu podpořit a na jeho vedení se také podílet.
Díky skautu jsem prožila krásné dětství a velmi ráda na tyto doby vzpomínám. Zpětně toto období považuji asi za nejlepší ve svém životě. Proto, když můj syn dorostl do vlčecího věku, rozhodla jsem se do skautské organizace vrátit a nabídla jsem své síly čerstvě vzniklému oddílu v Mnichovicích.
I když jsem nebyla od dětství členem skautského hnutí jako ostatní vůdci, trávila jsem každou volnou chvíli v přírodě a učila se dovednostem a hodnotám těm skautským velmi podobným. Na začátku léta jsem přijala nabídku zúčastnit se s Mnichovickým oddílem letního tábora a už v jeho průběhu jsem si uvědomila, že bych si i já přála se svými i ostatními dětmi zažít mnoho podobných chvil a předávat tyto dovednosti a hodnoty dál, a proto, když mi Listomil nabídl se na vedení oddílu podílet, s radostí jsem přijala.
Před rokem začaly se svými dvěma kamarády do oddílu chodit nejprve naše děti. Čekání, kdy přijdou s první výmluvou, proč se nemohou zúčastnit schůzky nebo výpravy, nebralo konce a to vzbudilo můj zájem, dozvědět se více o mnichovickém oddíle. Děti jsou součástí mého života, stejně jako pohyb, příroda, umění a touha si hrát. Nemohu dětem nabídnout letité skautské zkušenosti, ale ráda jim věnuji svůj čas, nadšení a podpořím vše dobré, čím pro ně oddíl je.
Celý život jezdím na letní dětské tábory a moje děti jezdily se mnou. Chtěla jsem jim dopřát zažívat podobnou atmosféru během celého roku, protože kontinuální práce mi dává větší smysl než jednorázová akce. Skaut byl jasnou volbou. S jeho hodnotami i programem hodně souzním. Když mi ale Listomil napsal, že Benjamínky zatím nemají, ale ať určitě pošlu přihlášku a Honzíka vezmou za 2 roky do vlčat, byla jsem zklamaná. Ten email měl ale doušku, že by to šlo, kdybych je chtěla vést třeba já. Rozhodla jsem se nečekat :)
Se skautingem jsem začala ve svém domovském oddíle v Domažlicích v roce 2005. Po přesunu do Prahy jsem bohužel na Bazilišky (Domažlice) neměla moc času, a proto jsem strávila 6 let ve SkrYptě, přičuchla ke skautskému institutu a strávila dvě léta na táborech amerických skautů. Časem jsem zjistila, ze klasický oddílový život je pro mě ten nejhezčí, a proto tu jsem.
Skautským oddílem jsem prošel od dětského věku až do dospělosti, kdy jsem až do 24 let pomáhal rodičům vést vlčata. Mám na ta léta velmi dobré vzpomínky a rád bych dopřál i generaci našich dětí, aby je také prožila.
- Domů
~~~~~~~~~
- Program
- Výzvy 2021
- Tábor 2021
- Galerie
- Rádcovské kurzy
- Knihovna
- Co na výpravy
- Přihlášky
- Lidé
- Kontakty
-
- další odkazy:
~~~~~~~~~
- Český skauting
- Středisko Říčany
- Město Mnichovice